Odešla jsem ze sociálních sítí.
Tohle rozhodnutí zrálo pár let, ale pořád tu bylo nějaké ALE a JAK…
Jak se na volné noze uživím a jak o sobě dám vědět a podobně.
Když jsem pár let zpět zmínila na instagramu plán odstřihnout se, přišlo mi spoustu zpráv a byla z toho diskuze a tohle téma jsem průběžně otevírala i s kamarádkami, kolegyněmi a maminkami dětí. Možná to risk je, ale uvědomění, že my jsme tvůrci své reality a my máme tu sílu inspirovat nejen tím co sdílíme, ale právě tím co děláme. A protože odhánět děti od telefonů a soc. sítí a přitom tam být ikdyž omezeně a vědomě taky není dost přesvědčivé.
Uvědomila jsem si, že když jsem v 19 letech cestovala s kamarády a batohem na zádech po Brazílii s papírovou mapou v ruce byla to divočina, ale šlo to. Zážitkem byl ten moment překvapení když jsme dorazili na místo, které jsme si vyhlídli předem prstem na mapě, žádné googlení a očekávání toho jak to tam bude vypadat. Moment překvapení a zjištění, že jsme prvními turisty toho místa vyvolaly krásné pocity. Nebo když jsem později odcestovala do Austrálie bez navigace, znalosti jazyka a sama, psala jsem si emaily s kamarádkou a mělo to své kouzlo, žádný facebook. Odloučení znamenalo odloučení a po shledání následovalo povídání…
Později když jsem začala podnikat hlavní sílu mělo OSOBNÍ DOPORUČENÍ a to vnímám i dnes jako funkční byť zdlouhavý proces, který však vede bez zkratek k tomu, že přichází podobně naladění lidé.
Důvodem byl taky fakt, že ať už se člověk snaží být autentický, opravdový i v obraze který vytváří, nikdy nevíme jak působí na lidi na druhé straně. Stalo se, že se mi některé ženy při osobním setkání svěřily, že je občas sledování “pohodových” obrázků a videí i stresuje, že dokonce musely přestat sledovat dění, protože to v nich vyvolávalo vlastní nedostatečnost. A to je ten začarovaný kruh, nechceme sdílet nic negativního, protože toho je všude dost, ale chceme být opravdoví…
Dalo by se na tohle téma povídat dlouho a i já osobně jsem díky sociálním sítím poznala spoustu fajn lidí a přátel. Kapacita pozornosti se plní, jsem citlivá bytost a jsem přehlcena. Tímto krokem dělám prostor pro více osobních opravdových setkání. Ono je jedno zda tu sdílíme nebo pozorujeme, je to čas věnovaný určité formě gamblerství, sítě jsou tak konstruovány a jsou taky tržištěm kde cílem je prodat. Je to součást této doby to ano, ale je na nás jak se rozhodneme a co bude součástí v budoucnu.
Ráda bych aby moje poznání bylo formou inspirace s zamyšlení. Přeji si ať prostor kde působím je prostorem pro osobní setkání, které možná bude méně lidí, (přeci jen IG kde jsem měla přes 12tis sledujících nemohu pojmout) ale na druhou stranu inspirovaní jsme dost, pojďme to víc žít a praktikovat, než si o tom číst. A kde jinde začít než u sebe.
Jsem zvědavá jakou cestou za mnou budou přicházet setkání a propojení, je to takový experiment… protože život je experiment…
Upřímně musím říct, že jsem si dlouho nebyla něčím tak jistá jako tímto krokem.
(Finální krok uspíšilo shlédnutí dokumentu z roku 2020 – The Social Dilemma – DOPORUČUJI, Netflix.)
Účty osobní i pracovní jsou smazané a budeme ve spojení skrze můj web a blog.
Na blog přidávám inspirativní články a fotky, pokud budete chtít dostávat informace o workshopech a akcích dejte mi prosím vědět emailem nebo zprávou, pošlete mi kontakt na sebe a já vám pošlu info, když budu něco organizovat. Případně najdete aktuální nabídku tady na webu v kolonce workshopy.
Pokud budete chtít mou tvorbu podpořit osobním doporučením, budu ráda.
Pozdravuji, mávám! Snad neupadnu v zapomnění 🙂
Přeji krásný zbytek léta.
Martina